Náš nástroj pro správu Vašeho oprávnění, které jste nám udělili, abychom mohli používat soubory cookie, je dočasně offline. Některé funkce vyžadující Váš souhlas s používáním souborů cookie proto mohou chybět.
CLAUDIA MAASDORP
„NASTAVENÍ MYSLI: MUSÍM PROSTĚ ZAČÍT.“
Claudia Maasdorp, projektová manažerka pro udržitelnost výroby, vysvětluje, proč se do ochrany klimatu může zapojit nejen každý, ale každý by měl začít sám u sebe.
Claudia Maasdorp, pokud BMW Group v roce 2030 sníží emise CO2 o 80 % na jedno vyráběné vozidlo ve srovnání s rokem 2019, pak jste dosáhla velkého úspěchu. Na co se v současné době zaměřujete?
Claudia Maasdorp: V současné době se intenzivně zabývám energetickými otázkami ve výrobě, rekuperací tepla a opětovným využitím ztrátové energie. Otázka však zní: kde a jak ušetřit CO2? Typická opatření zabraňují spotřebě energie nebo ji snižují, často nahrazují fosilní paliva obnovitelnou energií. Abychom však dosáhli energetického přechodu, musíme jít dál a šetřit přitom zdroje. Například testujeme, kolik energie můžeme získat ve výrobě pomocí brzdné energie z robotů, velmi vysoký potenciál mají také elektrické vozy v silničním provozu. Potřebujeme podobné pilotní projekty a nápady pokrývající všechny zdroje.
Je výroba bez produkce CO2 reálná?
Claudia Maasdorp: Myslím, že ano. Je to spíše otázka nastavení mysli než čehokoli jiného. Toto nastavení je následující: Já musím prostě začít. A „já“ znamená každý člověk. Podívat se na celkové využití zdrojů, napříč všemi odděleními, na každém malém místě. Na tom záleží. Ale pokud nezačneme v malém, s každou maličkostí, nikdy se tam nedostaneme.
Můj přínos spočívá v tom, že spolu s kolegy zodpovědnými za dodávky energie budu využívat strukturu a metody k vypracování zastřešujících koncepcí. Od budovy až po elektrárnu. To funguje jen tehdy, když pracujeme společně, i když někdy mluvíme různými jazyky. Toto myšlení chci vnést i do technologií, u kterých se v současnosti nevěří, že mají potenciál úspor. Především by nemělo záležet na tom, zda se oddělení podílí na nákladech na energie nebo ne. Všichni musí jít touto cestou. Musíme také sledovat vzájemné souvislosti: pokud budeme spoléhat na vodík jako náhradu zemního plynu, odkud se vezme obrovské množství vody, které k tomu potřebujeme? Sladké vody je už dnes dost málo. Vždy se musíme ptát, jaké vedlejší účinky budou mít naše rozhodnutí. Abychom to však mohli udělat, musíme přemýšlet mimo náš osobní referenční rámec. Společně to zvládneme jen tehdy, když budeme hledat kompromisy a inovace a vzájemně si pomáhat.
V současné době se ve svém profesním životě neustále zabýváte otázkami CO2, úsporami energie a udržitelností. Má to dopad i na Váš soukromý život?
Claudia Maasdorp: Určitě. Mé vnímání se změnilo. Extrémy počasí si okamžitě dávám do souvislostí a jinak přemýšlím o nových nákupech nebo spotřebě energie. Bydlíme ve 40 let starém domě s malými místnostmi. Na začátku jsem je chtěla přestavět do větších, otevřenějších prostor. Dnes si myslím, že má větší smysl nechat je jako malé místnosti. Spotřebuje se tak méně energie na vytápění.
Jaké úspěchy již vidíte? Je nějaká věc, na kterou jste obzvlášť hrdá?
Claudia Maasdorp: Naše továrna v Debrecíně je již nyní velkým úspěchem. Opět bude stanovovat standardy z hlediska udržitelnosti. To není v žádném případě triviální, máme velkou odpovědnost, a to nejen ekologickou, ale i ekonomickou. Náš tým projevuje odvahu tím, že pro tuto továrnu dává správná doporučení. A společnost projevuje odvahu tím, že je podporuje investicemi. Na tuto všestrannou odvahu jsem hrdá.